Slovo hygiena pochází z řečtiny. Je odvozeno od řecké bohyně jménem Hygieia, která byla bohyní zdraví, čistoty, a také Měsíce. A jak už teď tušíme, duševní hygiena či také psychohygiena je oborem, soustředěným na rozvoj a podporou duševního zdraví, a to zejména v preventivním slova smyslu. V prvé řadě je tedy jejím středem zájmu zdravý život, výchova k němu a zbavování se toho, co vyčerpává tělo i mysl. Určitě jste slyšeli, že se říká „mít ustláno na růžích”. První, co Vás ve spojení s touto již zlidovělou frází asi napadne, je „mít pohodový život”. Ale co ty trny? Chtěli byste mít ustláno na trnech? Právě zde je místo pro angažmá psychohygieny. Ona totiž, metaforicky řečeno, pomáhá zbavit se těch trnů, abyste mohli mít ten pohodový život. Jejím základem jsou vědecky propracovaná pravidla a rady, které nám pomáhají udržovat, prohlubovat nebo znovuzískávat duševní zdraví a rovnováhu. Nedávná studie Národního ústavu duševního zdraví (2018) přišla s výsledkem, že duševní onemocnění v Česku prožije každoročně přibližně každý pátý obyvatel – konkrétně 21,7 %. Téměř 4 % lidí prožívají závažnou depresi, více než 7 % lidí úzkosti a přibližně každý patnáctý člověk (tj. 6,4 %) je závislý na alkoholu. Ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Není tedy sporu o tom, že bychom měli péči o naše duševní zdraví věnovat náležitou pozornost.
V ústavě Světové zdravotnické organizace (1946) je definováno, že zdraví je stavem úplné psychické, fyzické a sociální pohody. Konkrétně řečeno, pokud je člověk v optimální zdravotní kondici, je schopen se vyrovnávat s běžnými stresovými situacemi v životě, pracovat produktivně, rozvíjet svůj potenciál a přispívat svému sociálnímu prostředí. Dobré duševní zdraví tedy neznamená pouze absenci duševní nemoci. Je to pozitivní způsob života, který zahrnuje dva důležité faktory: dobře se cítit a dobře fungovat. Právě dobré mentální zdraví nám umožňuje žít náš život naplno.
Faktem je, že procesy naší mysli jsou zásadně ovlivňovány právě duševní hygienou. Čím více jsou zdravější, respektive čím více o ně pečujeme, tím zdravější můžeme být celkově. A naopak. Lidé se v průběhu času naučili hledět na jejich psychiku podobně, jako na dýchání. Tedy – „je to něco, co mám, funguje to automaticky a pracuje to za mě, tak se na to vlastně vůbec nemusím soustředit”. Je tomu však právě naopak. Uvědomte si, co všechno děláme proto, abychom udržovali naše tělesné zdraví. Pravidelně se češeme, čistíme si zuby, myjeme se, měníme si prádlo apod. Podobnou péči však vyžaduje i naše psychická stránka. Musíme o ni náležitě pečovat, stejně jako o naše tělo. Napadnou Vás nějaké činnosti, kterými můžeme „vyživovat” naší duši (resp. psychiku)? Co třeba dlouhá procházka do krásné přírody, kterou milujeme? Projížďka na kole k blízkým? Četba oblíbené knihy, na kterou jsme si už dlouho chtěli udělat čas? Sledování západu slunce, který nás nikdy neomrzí? Cesta na vysněnou dovolenou? Ano, to všechno může být součástí účinné péče o naši duši. O konkrétních zásadách duševní hygieny, stejně jako konkrétních prostředcích, píši v dalších kapitolách.
