Úvod
Slovo deprese je v dnešní době relativně často skloňované, a to mimo jiné s ohledem na to, jak často se deprese u lidí objevuje. Deprese patří mezi psychická onemocnění a v dnešní době postihuje miliony lidí po celém světě, přičemž se navíc stává jedním z hlavních důvodů pracovní neschopnosti u léčených pacientů. Není to jen chvilkový pocit smutku či malátnosti, ale vážný zdravotní problém, který se projevuje množstvím typických příznaků (symptomů) a může výrazně zasáhnout do každodenního života člověka. Navíc, deprese může postihnout prakticky kohokoliv.
V naší společnosti se deprese stává stále viditelnějším problémem, a přestože se o ní mluví čím dál otevřeněji, stále existuje mnoho předsudků a mýtů, které je třeba vyvracet. Cílem tohoto článku je poskytnout komplexní přehled o příznacích deprese, důležitosti jejich včasného rozpoznání a možnostech léčby. Naše společnost potřebuje lépe porozumět tomuto onemocnění, aby bylo možné pomoci těm, kteří jím trpí, a zároveň podpořit preventivní opatření pro zachování dobrého duševního zdraví. V následujících kapitolách se tedy budeme věnovat tomu, jaké jsou typické příznaky a léčba, typické projevy depresivní poruchy včas rozpoznat, kdy je vhodné přistoupit k léčbě deprese, jaké jsou možnosti léčby a co může každý z nás udělat pro své mentální zdraví, aby předešel rozvoji těžké deprese čili depresivní epizody s těmi nejzávažnějšími příznaky.
Příznaky deprese – jak je lze srozumitelně rozdělit
V obecné rovině lze konstatovat, že deprese se může projevit v rovině fyzické i psychické, resp. psychosociální. Jednotlivé příznaky se mohou vzájemně prolínat a překrývat. U každého člověka se rovněž tyto příznaky mohou projevovat v různé míře, přičemž některé mohou úplně chybět. Důležité je včas rozpoznat příznaky projevů deprese, které mnohdy člověka nepříznivě ovlivňují už od samého počátku
Pokud jde o fyzické příznaky resp. fyzické projevy deprese, pak jejími typickými tělesnými příznaky jsou především pocit vyčerpání a celkový pokles energie. Ten může sahat od slabé únavy až po úplnou vyčerpanost a s tím související celkovou slabost, malátnost a ospalost. Často se objevují poruchy spánku, a to jak nadměrná spavost, tak i naopak nespavost, případně noční nebo časné ranní probouzení. Většinou jsou na vině negativní myšlenky, které danému člověku znemožňují klidný plnohodnotný spánek, takže i když nemocný spí, spánek je velmi povrchní a nedochází k dostatečné regeneraci sil. Právě vlivem poruch spánku a rychlé unavitelnosti se objevuje nadměrné posedávání či polehávání, neschopnost přinutit se k jakékoliv činnosti a následné odkládání povinností. Každá činnost je nadměrně vyčerpávající, celkové tempo nemocného je pomalé, takže dochází ke ztrátě výkonu i rychlosti prováděných úkonů. Mnoho lidí trpících depresemi si stěžuje na různorodé tělesné problémy. Může se jednat o bolesti nebo nepříjemný tlakv různých částech těla. Časté jsou bolesti hlavy, břicha, zad, kloubů a svalů. Objevují se také kardiovaskulární potíže(bušení srdce, svírání na hrudi, nepříjemné změny tlaku v různých částech těla), gastrointestinální problémy (špatné trávení, zácpa), ztuhlost nebo třes končetin nebo nadměrné pocení. Běžná bývá ztráta zájmu o sexuální život. Nemocným také většinou chybí chuť k jídlu a dochází k hubnutí, ale může se naopak objevit i přejídání a následné přibývání na váze.
Projevy deprese se ovšem, bohužel, neomezují pouze na projevy fyzického charakteru, ale rovněž jsou přítomny psychické příznaky. Ty jsou ve své podstatě spíše sekundárním projevem deprese, protože postižena je především psychika takto zasaženého člověka. V této oblasti je asi nejnápadnějším příznakem změna emociálního prožívání, a to ve dvou směrech. Nejen že dochází ke zvýraznění negativních prožitků, ale zároveň přichází útlum prožitků pozitivních. Nemocný vše ve svém životě – minulost, přítomnosti i budoucnost – vidí černě. Nedokáže cítit spokojenost ani radost. Nálada se může pohybovat od smutné, přes sklíčenou až po lhostejnou. Právě zmíněná lhostejnost bývá obranou nemocného před další psychickou zátěží. Deprese je tedy typická zveličením všeho negativního, s čímž souvisí i prožívání strachu, přičemž nejčastější bývá strach o sebe a o své blízké. Při depresivním prožívání jsou běžné také pocity úzkosti, napětí, nervozity a přetrvávající beznaděje a s tím spojená podrážděnost až výbušnost. Člověk často trpí sebevýčitkami a cítí se méněcenný, bezvýznamný, nevěří ve své schopnosti ani ve změnu k lepšímu. Typický je útlum a zpomalení psychických procesů, což se projevuje špatnou soustředěností a schopností něco si zapamatovat nebo vybavit. Také rozhodování bývá velkým problémem. V extrémních případech se může jednat o pocit úplné prázdnoty v hlavě. Častý bývá i pocit, že život už nemá žádnou cenu. Tento pocit spolu s velkou vnitřní bolestí bývá příčinou, proč se u některých depresivních jedinců objeví sebepoškozování, či dokonce právě sebevražedné myšlenky či jednání. Cílem všech těchto činností je dočasné či trvalé zbavení se velké vnitřní bolesti, se kterou musí člověk každý den bojovat a která se nedá snést. Nezřídka se objevují problémy ve škole a v práci, snižuje se školní i pracovní výkonnost a zhoršují se vztahy. Také ve vztazích s rodinou a s kamarády se začínají objevovat potíže. Při komunikaci je depresivní člověk většinou skleslý a málomluvný nebo se naopak snaží vypovídat ze svých problémů, což může zatěžovat lidi v jeho okolí, protože to vnímají jako stěžování si. Typická bývá velká podrážděnost a také hádavost. Není výjimkou, že člověk v depresi nakonec ztratí veškerý zájem o ostatní lidi i veškeré činnosti. Začne se uzavírat do sebe, přestane komunikovat a místo svých zájmů se zaobírá svými negativními myšlenkami. Veškeré zájmy, schůzky s kamarády, rodinné oslavy a další dříve vítané aktivity jdou stranou. Nemoc se může projevit i snahou člověka o úplnou sociální izolaci.
Člověk se často dostává do tzv. bludného kruhu příznaků, který lze zjednodušeně prezentovat takto:
Sociální příznaky se obecně projevují ústupem od přátel a rodiny, ztrátou zájmu o sociální aktivity, problémy v práci nebo ve škole a obecným zhoršením výkonu v každodenních činnostech.
V souhrnu se deprese vyznačuje těmito typickými příznaky:
- přetrvávající depresivní nálada
- ztráta zájmu a potěšení z koníčků a aktivit
- změny chuti k jídlu a tělesné hmotnosti
- neobvykle pomalé nebo neklidné pohyby
- snížená energie, resp. zvýšená únava
- problémy se spánkem či nadměrné spaní
- nadměrné pocity viny nebo bezcennosti
- potíže se soustředěním, rozhodováním
- myšlenky na smrt nebo sebevraždu
Je důležité si uvědomit, že přítomnost některých z těchto příznaků samo o sobě nutně neznamená, že člověk trpí depresí. Deprese se diagnostikuje, když příznaky přetrvávají déle než dva týdny a mají výrazný dopad na život jedince. V každém případě je však pozitivní zprávou, že deprese je přemožitelná a důkazem toho je nespočet jedinců, kteří ji překonali a začali žít opět zcela normální život. Své o tom zjevně věděl William Styron, když napsal, že: „Všichni muži i ženy, kteří se z téhle choroby dostali – a je jich nespočet – mohou dosvědčit patrně jedinou pozitivní charakteristiku deprese: je přemožitelná.“ Pokud patříte mezi jedince, u kterých se některé příznaky deprese projevují, pak je pro Vás doslova povinnou četbou encyklopedie duševní hygieny. Určitě nezapomeňte ani na kapitolu, která se věnuje tomu, jak se zbavit deprese.
Rozpoznání těchto projevů může být prvním krokem k vyhledání odborné pomoci a zahájení léčby. Může také pomoci předejít rozvoji deprese ve smyslu závažnější depreseivní epizody, která se člověku vymkne z kontroly.
V další kapitole se podíváme na to, jak na tyto signály reagovat a kdy je vhodné obrátit se na odborníka.
Včasné rozpoznání příznaků
Jak bylo řečeno, včasné rozpoznání typických projevů deprese je klíčové pro úspěšnou léčbu a zotavení. Čím dříve je deprese identifikována a léčena, tím lepší prognózu má pacient. Jak ale poznat, že se jedná o deprese a ne jen o špatný den nebo období?
Jedním z prvních kroků je pozorování změn v chování a emocionálním stavu, a to jak u sebe, tak u blízkých. Pokud si všimnete, že pocit smutku nebo beznaděje přetrvává déle než několik týdnů, je to varovný signál. Dalšími indikátory mohou být změny spánkových vzorců, ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity, nebo výrazný úbytek nebo přírůstek na váze bez zjevného důvodu.
Je důležité si uvědomit, že deprese může mít mnoho podob a ne každý prožívá stejné příznaky. Některé osoby mohou zažívat převážně fyzické symptomy, jako jsou bolesti hlavy nebo trávicí potíže, zatímco jiné mohou být více ovlivněny emocionálními a psychologickými aspekty.
Pokud pozorujete u sebe nebo u někoho blízkého tyto příznaky, je důležité nepodceňovat je a vyhledat odbornou pomoc. Mnoho lidí se obává stigmatizace nebo nepochopení, ale dnešní společnost je na tato témata stále otevřenější a existuje mnoho zdrojů podpory a léčby.
V následující kapitole se zaměříme na to, jaký druh odborníka vyhledat, jak probíhá diagnostika deprese a jaké jsou první kroky k zahájení léčby.
Rozpoznání příznaků deprese je důležitým krokem, ale stejně klíčové je vědět, kdy a jaký druh odborníka vyhledat. Pokud se u vás nebo vašich blízkých objeví příznaky deprese, je vhodné se obrátit na praktického lékaře, který může poskytnout první doporučení a případně vás odkázat na další specialisty.
Praktický lékař může provést základní vyšetření a vyloučit jiné možné příčiny vašich příznaků, jako jsou různé fyzické nemoci nebo vedlejší účinky léků. Pokud se potvrdí podezření na deprese, obvykle následuje doporučení k psychiatrovi nebo psychologovi.
Psychiatr je lékař specializovaný na diagnostiku a léčbu psychických onemocnění a může předepisovat antidepresiva nebo jiné léky. Psycholog poskytuje terapeutickou podporu, pomáhá pacientům rozumět původu jejich problémů a pracuje s nimi na změně myšlenkových vzorců a chování.
Diagnostika deprese obvykle zahrnuje podrobný rozhovor o vašich symptomech, emocionálním stavu, životních okolnostech a historii vašeho zdraví. Lékař nebo terapeut může použít standardizované dotazníky, které pomáhají identifikovat úroveň deprese a specifické oblasti potíží.
Je důležité být otevřený a upřímný během těchto konzultací a poskytnout co nejvíce informací, aby byla diagnostika co nejpřesnější. Někdy může být potřeba několik návštěv, než se podaří stanovit správnou diagnózu a zahájit vhodnou léčbu.
V další kapitole se podíváme na různé metody léčby deprese a jaké jsou možnosti pro ty, kteří se s tímto onemocněním potýkají.
Metody léčby deprese
Léčba deprese je komplexní proces, který zahrnuje různé metody a přístupy v závislosti na specifických potřebách a situaci pacienta. Neexistuje univerzální léčba, která by byla efektivní pro každého, proto je důležité najít individuálně nejvhodnější způsob léčby ve spolupráci s odborníky. Právě lékař vám může nejlépe stanovit diagnózu deprese, respektive formu deprese, kterou trpíte a prostřednictvím jeho odborné pomoci jde daleko snadněji překonat a předejít možnosti nekontrolovatelného rozvoje deprese. V každém případě, deprese lze úspěšně řešit.
Medikamentózní léčba (farmakoterapie) obvykle zahrnuje léčbu antidepresivy, která pomáhají regulovat hladiny neurotransmiterů v mozku, jako je serotonin a noradrenalin. Tyto léky mohou výrazně pomoci zmírnit příznaky deprese, ale jejich účinek se obvykle dostavuje až po několika týdnech užívání. Tato léčba však obvykle není první volbou. Využívají se obvykle u těžkých forem deprese. Je důležité striktně dodržovat pokyny lékaře a neukončovat léčbu bez konzultace, i když se cítíte lépe.
Psychoterapie je další běžnou formou léčby, která zahrnuje různé druhy terapie, jako je kognitivně-behaviorální terapie (KBT), interpersonální terapie (IPT) nebo psychodynamická terapie. Tyto metody pomáhají lidem lépe porozumět svým emocím, rozvíjet strategie pro zvládání stresu a řešení problémů, a pracovat na změnách v myšlenkových a chování vzorcích.
Alternativní přístupy mohou zahrnovat metody jako je mindfulness, relaxační techniky, fyzická aktivita nebo arteterapie. I když tyto metody mohou být užitečné, měly by být vždy používány ve spojení s tradičními formami léčby a pod dohledem odborníků.
Důležitou součástí léčby je také podpora od rodiny a přátel. Sociální podpora může výrazně přispět k zotavení a pomoci pacientům cítit se méně izolovaně. Změna životního stylu, jako je pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava, dostatek spánku a snižování stresu, může také pozitivně ovlivnit průběh léčby.
V následující kapitole se zaměříme na to, co můžete udělat sami pro své duševní zdraví a jak si můžete pomoci v boji s příznaky deprese.
Jak se může člověk zbavit deprese sám?
I když je pro léčbu deprese často nezbytná odborná pomoc, existují kroky, které můžete podniknout sami, aby se vaše duševní zdraví zlepšilo. Sebepomoc a sebepéče hrají v procesu zotavení významnou roli a většinou zvyšují účinek léčby prováděné odborníky.
Sebepéče zahrnuje řadu aktivit, které podporují fyzické, mentální a emoční zdraví. Mezi tyto aktivity patří:
- Pravidelná fyzická aktivita: Cvičení může výrazně zlepšit náladu díky uvolňování endorfinů, často označovaných jako hormony štěstí. Navíc, aerobní sporty, jako je běh a cyklistika, vysoce podporují tvorbu serotoninu. Serotonin je hormon, který se podílí na činnosti centrálního nervového systému a trávicího traktu jako tzv. neurotransmiter a má zásadní podíl na tom, jak se člověk cítí.
- Vyvážená strava: Zdravé stravování může mít pozitivní vliv na vaše duševní zdraví. Zahrnout byste měli dostatek ovocí, zeleniny a celozrnných produktů.
- Dostatek spánku: Kvalitní spánek je pro duševní zdraví nezbytný. Snažte se dodržovat pravidelný spánkový režim a vytvořte si příjemné prostředí pro spánek.
- Relaxační techniky: Techniky jako hluboké dýchání, meditace nebo jóga mohou pomoci snížit stres a zlepšit duševní pohodu.
- Zájmy a koníčky: Věnování se oblíbeným aktivitám může přinést radost a odvrátit myšlenky od negativních pocitů.
- Sociální kontakt: Udržování vztahů s přáteli a rodinou může poskytovat emocionální podporu a pocit sounáležitosti.
Kromě těchto aktivit je důležité naučit se rozpoznávat a spravovat negativní myšlenky, které jsou časté u lidí trpících depresí. Pozitivní afirmace, deník vděčnosti nebo techniky kognitivní restrukturace mohou pomoci změnit způsob, jakým na sebe a svět kolem sebe pohlížíte.
Pokud cítíte, že se vaše příznaky zhoršují nebo se s nimi nemůžete vyrovnat sami, je vždy nejlepší vyhledat odbornou pomoc. Nezapomínejte, že žádat o pomoc není znakem slabosti, ale projevem síly a prvním krokem k zotavení.
Často kladené otázky o depresi
Jaké jsou příznaky deprese?
Deprese má řadu projevů duševních, tělesných i sociálních. Mezi typické příznaky deprese patří smutek, úzkost, ztráta zájmu nebo radosti, neschopnost koncentrovat se, změny v chuti k jídlu či spánkové problémy.
Co je to klinická deprese?
Klinická forma deprese, známá také jako velká depresivní porucha, je nemocnění duševního původu – typičtí jsou pacienti trpící trvale nízkou nebo depresivní náladu a ztrátu zájmu o aktivity, které dříve přinášely radost. Může také ovlivnit spánek, chuť k jídlu, schopnost jasného myšlení apod.
Jak probíhá léčba deprese?
Léčba deprese zahrnuje kombinaci terapie (například psychoterapie) a léků (čili antidepresiv). Je důležité vždy konzultovat s lékařem, aby byla zvolena správná léčebná strategie.
Jaké jsou typy depresí, resp. formy deprese?
Existuje několik typů deprese, například poporodní deprese, bipolární porucha, endogenní deprese nebo reaktivní deprese, každý s odlišnými charakteristikami a léčebnými přístupy.
Jak se projevuje deprese u dětí a dospívajících?
Deprese u dětí se může projevovat různými způsoby, jako je podrážděnost, úzkost, náhlé změny nálady nebo únava. Je důležité dbát na tyto symptomy a vyhledat odbornou pomoc.
Jak se liší deprese u mužů?
Deprese u mužů se může projevovat skrytěji než u žen, často se projevuje vztekem, přecitlivělostí na stres či znechucením. Muži často obtížněji vyhledávají pomoc a je důležité tyto signály nepodceňovat.
Jaké jsou příčiny vzniku deprese?
Příčiny deprese mohou být různé, včetně genetických faktorů, chemické nerovnováhy v mozku, stresu, traumatických událostí nebo mohou být příčinou určité hormonální změny v organismu. Důležité je individuální zhodnocení příčin v konkrétním případě.
