Pokud chceme zvládnout stres, o co nám vlastně v první řadě jde? Především o to, abychom co nejvíce snížili tělesnou, psychickou, ale také emocionální zátěž, kterou nám stres způsobuje. K tomu je zapotřebí nejen odstraňovat (resp. minimalizovat) to, co nás zatěžuje, ale také mít k dispozici účinné strategie sloužící tomuto účelu. Jejich prostřednictvím je potom možné se vypořádat s mimořádně obtížnými situacemi v našem životě. Těmto strategiím se jinak říká také copingové strategie (angl. coping strategies). Jejich účinnost je odvozena především od toho, s jakým úspěchem jsou schopny pomoci snižovat naší tíseň, a naopak přispívat naší duševní pohodě. Mimo jiné navozením psychické úlevy, pocitem hodnoty sebe sama nebo plným prožíváním sociálních kontaktů. Samotné slovo coping pochází z řeckého slova „kolaphus”, které má význam boxerské rány uštědřené protivníkovi. Zkuste si tedy sami sebe představit v ringu se stresem, jak se ho protiútokem snažíte odrazit. A vězte, že máte k dispozici mnoho užitečných nástrojů. Jením z nich je propracovaný model PERMA, se kterým přišel Martin Seligman, průkopník pozitivní psychologie.
Přirozeně se člověk učí zvládat stres životními zkušenostmi, ve kterých přichází do jeho života nejrůznější výzvy, respektive zátěžové situace. On se na jejich základě učí uplatňovat konkrétní strategie. Prostřednictvím tohoto je vybaven ke zvládání podobných situací, které mohou nastat v budoucnu. Jinými slovy – ví, co se mu minule osvědčilo a co nikoli. V každém případě hraje při zvládání stresových situací důležitou roli zejm. osobnost člověka a strategie, které si v souvislosti se zvládáním stresu a jiných nepříznivých životních situací osvojil.
Dva nejčastější způsoby, jakými lidé zvládají zátěž, respektive stres, jsou: aktivní jednání a takzvaná pasivní rezistence. Aktivní jednání se uplatňuje zpravidla v situacích, které je možné řešit a člověk je schopen toho dosáhnout. Například může být dlouho nespokojený v práci, která ho jednak nebaví a jednak mu bere veškerou životní energii. Aktivním jednáním může být v tomto případě podání výpovědi a přestoupení na vytoužené pracovní místo. Pasivní rezistence je typická pro situace, které naopak není možné řešit a je zapotřebí se s nimi spíše smířit. To lze provést třeba změnou pohledu na věc. Příkladem může být úmrtí blízkého přítele, které je zajisté velmi stresující situací, ale nelze nijak změnit či vrátit. Člověk tedy musí k němu zaujmout určitý postoj.
Pomyslnou první pomocí v rámci aktivního zvládání stresu je souhrn následujících postupů:
1) Odvrátit hrozbu výzvou – základem je, že člověk ví, co mu dělá potíže, respektive co pro něj představuje hrozbu. Mohou to být například konfliktní situace v osobním životě i v zaměstnání. Jako dobrá strategie se tedy jeví podstoupit výzvu a přihlásit se na kurz, jehož obsahem je: „Řešení konfliktních situací”.
2) Zmenšení hrozby situace – když víme, že situace je nad naší kapacitu a dostáváme se do „úzkých”, vyplatí se změnit pohled na věc. Pokud je například množství svěřených povinností nad hranicí toho, co jsme za běžných okolnosti schopni zvládnout, je možné si připravit systematický plán jejich postupného plnění, anebo si připomenout a říct, že už jsme v životě zvládli daleko horší věci.
3) Změna vlastních cílů – v situacích, nad kterými máme obtížnou kontrolu, může být vhodná také změna cíle. Pokud například z množství školních či pracovních povinností proděláme kolaps organismu, víme, že bychom měli vhodně změnit pracovní návyky, aby se podobná situace už neopakovala.
4) Fyzická akce – jednou z nejlepších strategií proti negativním důsledkům stresu je fyzická aktivita. Každý preferuje něco jiného. Základem však je, aby daná aktivita člověka maximálně naplňovala. Ať už se jedná o pravidelné běhání, jógu, pilates, nordic walking či cokoli jiného.
5) Příprava na stres ještě předtím, než nastane – tedy takzvané „očkování proti stresu”. Dobrou obranou bývá to, že je člověk dostatečně vybaven informacemi, jak si se stresem poradit v konkrétních oblastech. Na to jsou dobré různé přednášky, semináře, kurzy apod. Společně s adekvátním vzděláváním zpravidla roste také schopnost člověka se efektivně bránit stresu.
