Skip to main content

Otázku, jak se zbavit stresu nebo životní situace, která je vnímána jako stresová, si zajisté klade mnoho lidí. Nejprve je zapotřebí říct, že krátkodobý stres ještě nemusí být problematický – trochu stresu zažil každý z náš a nemusí to nutně znamenat, že se člověk žene do průšvihu. Pokud se však člověk nachází v chronickém stresu, obtěžují ho psychické a fyzické příznaky stresu a je dlouhodobě neschopen se vyrovnat se stresem a „podchytit“ zdroje stresu, může si zadělávat na závažných zdravotních problémech. Je také zapotřebí si uvědomit, že zvládání stresu, tím spíše pokud jde o dlouhodobý stres či dokonce chronický stres, je především o dlouhodobé práci, která vyžaduje naši přímou a intenzivní účast – tedy nikdo to za nás „neodedře”. Zkrátka, stres je něčím, co je především o nás, a nejde s ním tedy v žádném případě pracovat bez nás. Projevy stresu mohou být různorodé – o těch bude ještě řeč v následujících řádcích. Dobrou zprávou však je, že existují  způsoby, jak snížit stres, resp. příznaky stresu a jak pěstovat odolnost vůči stresu a úzkosti. Zmírnění stresu a schopnost zvládat stres bude tak naším primárním cílem v tomto článku, prostřednictvím kterého vám chci efektivně pomoci bojovat se stresem a předejít vážnějším zdravotním problémům, jako jsou například úzkosti a deprese, které mnohdy stres vyvolává. 

Pokud jste ve stresu, můžete cítit:

  • Podrážděnost, hněv, netrpělivost nebo napětí
  • Přetížení nebo přemožení
  • Úzkost, nervozitu nebo strach
  • Jako by vám myšlenky běžely a nemůžete se vypnout
  • Neschopnost si užívat života
  • Depresi
  • Nedostatek zájmu o život
  • Jako byste ztratili smysl pro humor
  • Pocit hrůzy
  • Obavy nebo napětí
  • Pocity zanedbání nebo osamělosti
  • Zhoršení stávajících duševních problémů

Naprostá většina lidí žije aspoň v nějakém časovém úseku života v silně stresujících podmínkách nebo nějaké mimořádné stresové situaci. Denně projde kolem nás nespočet takových lidí, ani o tom nevíme. Stačí už jenom to, když se kolem Vás pravidelně pohybuje někdo, kdo se cítí mizerně a produkuje kolem sebe jenom pesimismus. Sotva se s ním setkáte, tak Vás zahrnuje informacemi o tom, jak řeší problémy, které jsou nad jeho kapacitu nebo možnosti, jak je vyčerpaný, jak nemá na nic čas apod. Už jenom setkávání se s takovým člověkem Vás může dostávat do stresu. 

A jaké má stres účinky na naše tělo? Zajisté se týká naší mysli, která je méně pružná – můžeme mít dokonce pocit jakési „nemotornosti”. Zhoršuje se nám trávení a můžeme mít zažívací potíže. Hluboké a uklidňující dýchání se nahrazuje za povrchní. Oslabena je i naše imunita, tedy obranyschopnost těla. Jsme více náchylní k různým nemocím a rekonvalescence může trvat delší dobu. To však není zdaleka všechno, člověk může v důsledku reakce organismu na stres mít vysoký krevní tlak a srdeční frekvenci, propadnout přejídání, anebo naopak nedostatečnému stravování, trpět bolestí hlavy, řešit padání vlasů apod. Ale nyní k podstatě problému.

Pokud nedokážeme „ukočírovat“ vysoký stres po dlouhou dobu, může začít mařit naší životní pohodu, a stát se dokonce traumatickým. Naše schopnost vyrovnávat se s běžnými stresujícími situacemi (coping) se tímto stává ochromena. Samotný proces oprošťování od stresu se zpravidla neodehraje přes noc. Bohužel, nikdo z nás nevlastní kouzelný proutek či Arabelin prsten, abychom se jejich prostřednictvím od stresu snadno a rychle osvobodili. Potřebujeme k tomu daleko více času, než naučíme náš mozek se stresem efektivně pracovat. Dobrá zpráva je ta, že existuje mnoho cest, jak tohoto dosáhnout. Osvobodit od stresu se může naprosto každý, a to bez výjimky. Lidem nebyla hned při jejich narození rozdělena práva na život bez stresu. Takové právo máme všichni a všichni ho můžeme využívat.

Stres v naší společnosti

“Dnešní společnost má vysoké tempo a je moc uspěchaná… Hodně lidí je ve stresu a nedovedou si pořádně užívat svůj život… Dneska má čím dál tím víc lidí deprese…” 

Možná tyto a jim podobné stesky občas zaslechnete kolem sebe. Jak je to ale doopravdy? Znamená to, že se zdravotní stav naší společnosti pomalu, ale jistě zhoršuje? Pojďme se podívat, co nám k tomu říkají některé současné výzkumy z prostředí České republiky. 

Už v roce 2018 přinesla studie Národního ústavu duševního zdraví poměrně nelichotivý výsledek, a to, že duševní onemocnění v Česku prožije ročně cca každý pátý obyvatel – konkrétně 21,7 %. Téměř 4 % lidí prožívají závažnou depresi, více než 7 % lidí úzkosti a přibližně každý patnáctý člověk (tj. 6,4 %) je závislý na alkoholu. Ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Tím to ovšem nekončí. Relativně nedávno, v roce 2023, Národní ústav duševního zdraví přinesl první komplexnější přehled o duševním zdraví dětí, kterému se věnoval jejich specifický výzkum. Výsledky byly doslova alarmující. 40 procent dětí dle výzkumu vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent pak úzkosti. Vše navíc dokresluje fakt, že více než 50 procent žáků 9. tříd základních škol má zhoršenou úroveň well-beingu čili kvality života. 

Je známo, že většina těchto poruch lidem výrazně znesnadňuje nebo dokonce znemožňuje každodenní fungování. Měli bychom si v této souvislosti připomenout, že duševní zdraví je úzce propojeno se zdravím fyzickým. Lidé se závažným fyzickým onemocněním mají větší riziko, že se u nich vyvine duševní onemocnění a naopak, přítomnost duševního onemocnění zhoršuje prognózu onemocnění fyzických. To je v podstatě takový “začarovaný kruh”. Pokud se psychicky necítíme dobře, nemáme náladu na to podnikat fyzické aktivity, které by nám ulevily od příznaků duševní zátěže. A naopak – pokud se naše tělo necítí dobře – bolí nás záda, hlava, břicho…negativně to působí na naší psychiku, která z toho může být po nějaké době “zdeptaná”.

Národní ústav duševního zdraví ještě hovoří o tom, že přítomnost duševního onemocnění bývá bohužel jedním z nejvýraznějších rizik spáchání sebevraždy. V České republice je sebevražednost nad průměrem Evropské unie i nad celosvětovým průměrem. Čísla tedy rozhodně nejsou zanedbatelná. Konkrétně si ročně vezme život přes 1 500 jedinců – to jsou 4 ztracené životy denně (NÚDZ, 2017). Důležitým faktem je jistě ten, že Česká republika doposud nemá žádnou národní strategii prevence sebevražd nebo jinou formu komplexního zastřešujícího přístupu k prevenci.

Další zajímavý a svého druhu první výzkum v ČR nese název Stres, deprese a životní styl v České republice. Byl realizován Psychiatrickou klinikou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2014, a to ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Zúčastnila se ho více než tisícovka pracujících lidí z celé České republiky ve věku 25–65 let. Jeho výsledky jsou považovány za alarmující. Mírné až těžké projevy deprese vykazuje 31 % naší populace, z toho 7 % jsou projevy klinicky závažné. Syndromem vyhoření se cítí být ohroženo dokonce 34 % populace. Téměř třetina lidí pak zažila v práci šikanu, a to nejčastěji ze strany nadřízených. 

Co se týče dodržování zdravého životního stylu, k tomu se přihlásilo pouze 17 % dotazovaných. Jenom 6 % lidí, kteří vykazují depresivní projevy, se jeho pravidly řídí. Alkohol pak příležitostně konzumuje 70 % dotazovaných, 14 % z nich se hlásí k úplné abstinenci a 17 % uvádí velmi častou až denní konzumaci. A co kouření cigaret? To uvedlo 32 % respondentů. A teď pozorně poslouchejte: třetina jedinců se nevěnuje zdraví prospěšným fyzickým aktivitám ani půl hodiny týdně

To je ale docela důležité zjištění, jelikož víme, že právě životní styl má na celou řadu onemocnění, zejm. ta psychická, velký vliv. Míra stresu je v dnešní době vysoká a žádný člověk se mu zcela nevyhne. Na čem však hodně záleží je, jaké tento jedinec zvolí strategie pro vypořádávání se s ním. Spousta lidí začne provozovat např. běhání, mnoho lidí chodí pravidelně venčit domácí mazlíčky do přírody, jiní zase vyrazí na hory s partou dobrých přátel. To zda a jakým způsobem pracujeme se stresem má tedy velmi zásadní vliv na to, jaký je náš zdravotní, respektive psychický a fyzický stav. Vřele také doporučujeme přečíst si náš článek s praktickými tipy – Jak být šťastný: 20 tipů pro lepší život.

Jak jste si na základě výsledků výše zmíněných studií možná uvědomili, máme mnoho rezerv. Dobrá zpráva však je, že na těch můžeme pracovat a postupně je zlepšovat. 

Jak nám může od stresu pomoci pozitivní psychologie?

“Psychologie a psychiatrie za posledních 60 let může skutečně tvrdit, že je schopna učinit z utrápených lidí méně utrápené.”Martin Seligman

Přesně to s hrdostí řekl profesor Martin Seligman, zakladatel pozitivní psychologie, v jeho slavné přednášce. V tuto chvíli ji vidělo online bezmála 5 milionů lidí. Pozitivní psychologie by podle něj měla mít tři cíle:

1) Měla by se zabývat lidskými silami, stejně jako lidskými slabostmi.
2) Měla by se zabývat budováním nejlepších věcí v životě, a nápravou těch nejhorších.
3) Měla by se zabývat tím, aby životy normálních lidí byly naplňující, věnovat se péči o vysoce talentované, stejně jako léčbě patologií.

O pozitivní psychologii koluje v poslední době nespočet informací z populárních médií. Mnoho zahlédneme v televizi, hodně toho slyšíme v rádiu a pravidelně se seznamujeme s doporučeními různých odborníků i neodborníků, propagujících pozitivní myšlení. Pochopitelně tedy k pozitivní psychologii patří i hrstka mylných představ. Jednou z těch hlavních je ta, že zkrátka musíme být všichni šťastní, protože pozitivní psychologie je přece o štěstí. Faktem však je, že to, o čem je pozitivní psychologie především, je vědecké studování lidského vzkvétání a jeho zákonitostí, stejně jako silných stránek a ctností, které umožňují jednotlivcům, skupinám a komunitám prospívat (Seligman, 2014). Rozhodně to není scénka z amerického filmu, kde hlavní hrdinka běží rozkvetlou loukou, s úsměvem od ucha k uchu a křičí při tom, že je tím nejšťastnějším člověkem na světě. Pokud se chcete dozvědět více informací, jak dosahovat životní spokojenosti a jak si vlastně životní štěstí a spokojenost vykládat, přečtěte si určitě již zmiňovaný článek – Jak být šťastný: 20 tipů pro lepší život.

Vraťme se nyní ještě na chvíli k Seligmanovi. Byl to právě on, kdo přinesl “tajný recept” na to, jak ve svém životě prožívat méně stresu, a naopak více štěstí a spokojenosti. Doslova ve své přednášce řekl – a dobře si to zapamatujte: 

“Strávil jsem svůj život prací s extrémně nešťastnými lidmi a kladl jsem si otázku, jak se tito lidé liší od těch ostatních. A před šesti lety jsem se začal ptát na extrémně šťastné lidi…a jak se oni liší od nás ostatních. Ukázalo se, že existuje jedna skutečnost, kterou se liší. Nejsou více věřící, nejsou v lepší kondici, nemají více peněz, nejsou pohlednější, nemají více dobrých zážitků ani méně těch špatných. Ale jsou extrémně společenští. Každý z nich prožívá romantický vztah a má bohatý rozsah přátel.”Martin Seligman

15 účinných tipů, jak se zbavit stresu

Martin Seligman, který je průkopníkem oboru pozitivní psychologie, je přesvědčen o tom, že duševní pohoda obsahuje několik součástí, čili prvků, které ji společně tvoří. Všechny tyto vyjadřuje akronym PERMA, který je složený z počátečních písmen jejich anglických názvů. Prvním z nich jsou pozitivní emoce (čili Positive Emotion), dále zaujetí činností (či Engagement), pozitivní vztahy (čili Positive Relations), smysluplnost (či Meaning) a úspěšný výkon (čili Accomplishment). Model PERMA je v podstatě “teoretickým modelem lidského štěstí”. Seligman věří, že těchto pět elementů může pomoci lidem dosáhnout života naplňujícího, šťastného a smysluplného. V případě, že stres útočí a vy vnímáte fyzické projevy úzkosti a stresu, nemusí však tato základní pravidla stačit. Proto jsem připravil ještě další účinné tipy, prostřednictvím kterých lze řešit stres a úzkost a podporovat váš pocit klidu a psychickou rovnováhu.

1) Pěstujte pozitivní emoce a činnosti, které vás zajímají

Začneme pozitivními emocemi. Schopnost soustředit se na pozitivní emoce není jenom o úsměvu od ucha k uchu, ale také o schopnosti být optimistický a hledět na svoji minulost, přítomnost i budoucnost z pozitivní perspektivy. To nám v konečném důsledku může významně pomoci třeba ve vztazích, v práci nebo inspiraci ke kreativitě. Jak víte, život každého z nás má svá pozitiva a negativa. Pokud se ve svém životě dlouhodobě zaměřujeme pouze na jeho negativní aspekty, zvyšujeme tím pravděpodobnost rozvoje deprese, úzkostí a jiných psychických nešvarů. Proto bychom právě pozitivní aspekty rozhodně neměli v našem životě opomíjet. 

Pozitivní emoce společně se zaujetím činností (tj. další prvek), jsou hodnoceny subjektivně. Uveďme si příklad. Pokud navštívíme kino s naším partnerem a sdělíme mu: “Také tě ten film tak pohltil? Mám radost, že jsme tam nešli zbytečně.”; Partner nám může odpovědět: “Mohl jsem se tam ukousat nudou. Mrzí mě, že jsme nešli raději na večeři.” Každý z partnerů měl tedy jiné emoce a byl danou činností jinak zaujatý. Dále je dobré pamatovat na to, že pozitivní emoce, které nám přinášejí potěšení, zahrnují všechny běžné ukazatele duševní pohody, jako radost, extázi, úlevu apod. Pokud se ale člověk dostane do stavu flow – tedy je naprosto pohlcen danou činností, obvykle se při tom žádné pocity a myšlenky nedostavují. Zatímco u potěšení (tj. pozitivních emocí) je subjektivní stav vnímán v přítomnosti, u zaujetí činností je tedy vnímán až zpětně, zmiňuje Seligman v jeho knize Vzkvétání.

2) Zaměřte se na pozitivní vztahy – klíčová součást toho, jak se zbavit stresu

Nyní se opět dostáváme k tomu, že pozitivní vztahy jsou jedním z nejdůležitějších aspektů našich životů. Jak tvrdil už Aristoteles, člověk je zoon politikon čili tvor společenský. Člověk je od přírody stvořen k tomu, aby vzkvétal skrze vztahy, lásku, intimitu a silnou emocionální i fyzickou interakcí s ostatními jedinci. Budování pozitivních vztahů s rodiči, sourozenci, vrstevníky nebo přáteli je tedy nejen základem k rozšiřování lásky a radosti, ale rovněž oporou v obtížných časech. O úloze vztahů a dalších tématech souvisejících se šťastným a spokojeným životem jsme psali v článku: Jak být šťastný: 20 tipů pro lepší život.

3) Rozvíjejte ve svém životě mysluplnost

Smysluplnost vyjadřuje, že člověk patří k něčemu nebo slouží něčemu, co jej přesahuje. Smysl čili smysluplnost lze podle Seligmana realizovat zejména tehdy, když rozpoznáme svoje silné stránky a přednosti a využíváme je v takových aktivitách, které nevedou jenom k uspokojení našich potřeb, ale znamenají přínos také pro druhé lidi nebo celou společnost.

4) Zaměřte se na úspěšný výkon

Nyní se dostáváme k poslednímu prvku, totiž úspěšnému výkonu. Mít cíle a ambice v životě nám pomáhá dosahovat věcí, které nám mohou poskytnout pocit úspěchu. Měli bychom si však stanovovat cíle realistické, které je v našich silách reálně splnit. Už jenom úsilí o dosažení těchto cílů nám může poskytovat pocit uspokojení. A pokud cíle skutečně dosáhneme, přijde rovněž pocit hrdosti a naplnění. V souhrnu řečeno, dosahování úspěchů v životě je důležité nejen pro naše prosazování, ale také prospívání, resp. vzkvétání.

Předchozí 4 tipy vycházejí z doporučení profesora Seligmana, ovšem u těch ještě zdaleka nekončíme. Sepsal jsem pro vás ještě 11 dalších tipů, jak se můžete účinně zbavovat stresu každý den.

5) Zahrňte do svého života fyzickou aktivitu

Jistě jste slyšeli o tom, že zvyšující se stres vede zároveň ke zvyšování stresových hormonů v těle, kterými jsou adrenalin a kortizol. V dávné minulosti měly svoji důležitou funkci. Reakce organismu spojená se stresem má primárně ten účel, že nás připravuje na útok nebo útěk, když předpokládáme nějakou hrozbu. Před rozvojem moderní společnosti byl toto opravdu velmi užitečný nástroj. Být fyzicky připravený utéct od nějakého zvířete, anebo bojovat za záchranu vlastního kmene. To mohlo dokonce znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Faktem však je, že v moderním světě, v němž žijeme, nám tento nástroj není dost často vůbec užitečný, zejména v sociálních situacích. V moderní společnosti stresující situace už totiž zpravidla neřešíme bojem. Ke kompenzaci nadměrné produkce stresových hormonů a regeneraci těla i mysli velmi účinně pomáhá právě fyzická aktivita. 

Když se cítíte být pod tlakem stresu, určitě nezapomínejte na to, abyste se dostatečně hýbali. Zajděte si na procházku, zaběhejte si, zajezděte si na kole nebo na „inlajnech”, vezměte děti na výlet do hor a udělejte si túru, kterou zvládne celá rodina apod. Zařaďte fyzickou aktivitu do svého každodenního života. Vnímejte to jako výzvu, začněte například s běháním – výtečnou aktivitou pro snižování stresu. Tím pomůžete nejenom Vašemu tělu a mysli, ale také podpoříte svůj kvalitní spánek.

6) Dbejte na kvalitní spánek

Primární úlohou spánku je celkově regenerovat náš organismus. Hluboký a zdravý spánek je naprostým základem toho, aby se nám obnovovala duševní a tělesná energie. Pokud člověk dobře spí, může po probuzení pociťovat uvolněnost, vnitřní harmonii a spokojenost. 

Pokud máte problémy se spánkem, spíše než na všemožné léky se zaměřte na to, abyste šli do postele maximálně relaxovaní. Existují různá relaxační cvičení, jejichž pravidelným nácvikem spolehlivě zlepšíte schopnost usnout. Vaše ložnice by sama o sobě měla být místem, které pro Vás představuje klid a vyzývá Vás k relaxaci. Její prostředí byste si tedy měli s ohledem na toto co nejvíce přizpůsobit. Myslete také na to, že provozování jakékoli psychicky nebo fyzicky náročné aktivity několik hodin před spaním je jedním z největších škůdců Vašeho spánku. Podobnými narušiteli spánku mohou být taktéž alkohol a kofein. Pokud tedy víte, že po nich špatně spíte, před spánkem se jim vyhněte. Mozek i tělo potřebují být před spánkem v dostatečném klidu, abyste mohli nerušeně usnout. K tomu může pomoci také teplá koupel s pěnou, nenáročné čtení apod. A nakonec, každý den byste měli chodit do postele přibližně ve stejnou dobu a udělat si z toho určitý rituál. Tělo a mysl si toto lépe zafixují a půjdou Vám díky této rutině vstříc, když budete chtít usnout.

7) Omezte konzumaci kávy, alkoholu a cigaret

Káva i jiné nápoje obsahují kofein. Cigarety zase nikotin. Ty mají jedno společné – jsou to stimulační látky, které Vám stres spíše zvýší, než aby jej snížily. Alkohol je v menších dávkách také stimulantem, a v těch vyšších má pak tlumivé účinky. V každém případě není vhodné využívat alkohol jako prostředek k utlumení stresu. 

Základem pro naše tělo je jednoznačně voda, respektive dostatečná hydratace. Proto je doporučováno vypít zhruba 2,5 litru až 3 litry vody za den. Alkohol a kofein je tedy vhodné vyměnit za vodu, přírodní ovocné šťávy nebo bylinné čaje. Ty nám s hydratací těla efektivně pomáhají a na rozdíl od jiných nápojů s alkoholem či kofeinem mu ve velkém množství jakkoli neškodí. Naším cílem by mělo být rovněž jíst zdravou, vyváženou a výživnou stravu.

8) Vyzkoušejte relaxační techniky

Co můžeme udělat proto, abychom zabránili stresové reakci našeho těla, pokud k ní dochází a vlastně nám není v tu chvíli užitečná? Jak můžeme vypnout tuto fyziologickou reakci, která může být nepohodlná, zneklidňující, narušující koncentraci při věcech, které jsou pro nás důležité a potřebujeme je dělat? Tomuto účelu velmi dobře slouží relaxační techniky, jejichž podstata je prostá – hluboké dýchání a progresivní relaxacesvalů. Efekt je však jedinečný. Fungují totiž s využitím naší fyziologie. Např. dýchání nebo svaly a jejich stav mohou sloužit jako signál našemu mozku, že se aktuálně nenacházíme v žádném ohrožení a není tedy nutné „panikařit“. Zpomalením dýchání nebo úmyslným uvolňováním svalů tedy můžeme tuto stresovou reakci účinně zastavovat. Relaxační techniky jsou skvělé, protože jakmile se je naučíte dělat, můžete je praktikovat kdekoli a těžit z jejich benefitů. Mohou být také součástí naší každodenní rutiny. Můžete například zjistit, že pravidelné dechové cvičení před spaním Vám pomůže ventilovat stres nashromážděný v průběhu celého dne. A společně se snižováním stresu, který v našem těle pociťujeme, můžeme také snižovat množství celkově prožívané úzkosti. 

9) Udržujte sociální kontakty

Investování času a energie do blízkých vztahů nebo širších sociálních sítí může vést k velkým benefitům v oblasti zdraví. Člověk je totiž „naprogramován” k tomu, aby byl v kontaktu s ostatními lidmi. Být odolný, šťastný, schopný se angažovat a podporovat sám sebe, ale i ostatní, je skutečně závislé na našich sociálních sítích. Pokud žijeme ve světě, kde jsou omezené sociální sítě, tj. náš kontakt s ostatními, je na čase to začít měnit a rozšiřovat je. Sami jistě víte, že už to, že si s někým promluvíme, nám dovede mnohdy výrazně ulevit od prožívaného stresu.

10) Veďte si deník

Pokud chcete stres úspěšně řídit, může Vám v tom velmi pomoci vedení deníku, alespoň po dobu několika týdnů. Jeho prostřednictvím dostanete stres lépe pod kontrolu. Pravidelně si poznamenávejte datum, čas a místo každé stresové epizody. Stejně tak to, co jste v tu chvíli dělali, s kým jste byli a jak jste se celkově cítili – po psychické i tělesné stránce. Každé této epizodě dejte hodnocení, ideálně od 1-10 (1 = lehký, nenáročný stres; 10 = těžce stresující epizoda). Díky tomuto deníku budete mít k dispozici nástroj k lepšímu pochopení Vašeho stresu a budování účinnějších mechanismů jeho zvládání. 

Alternativou může být zapisování tří pozitivních věcí každý den.

To Vám pomůže si pravidelně uvědomovat, že každý den přináší kromě stresujících událostí také ty pozitivní. Mnohdy si je ale pod tlakem stresu vůbec neuvědomíte a máte tak pocit, jako by život byl jenom jedna velká smutná tragikomedie. To však není pravda! Vždy najdete něco pozitivního, stačí si více všímat, více si uvědomovat.

11) Udělejte si dostatek času na dělání věcí, které máte v životě skutečně rádi

Příjemné události vedou zákonitě k pozitivním emocím, které jsou základem k budování schopnosti zvládnout jiné, a třeba velmi obtížné situace v našem životě. Pokud se obáváte, že si čas uděláte jenom velmi obtížně, zkuste si povinnosti lépe uspořádat. Utvořte si představu o tom, kolik času máte celkově k dispozici, kolik času jednotlivé aktivity potřebují a zda lze některé činnosti vyřadit nebo případně delegovat na někoho jiného. Pokud se některé úkoly jeví jako příliš velké nebo dokonce nezvladatelné, může být efektivnější je rozdělit na několik menších částí. Činnosti je dále vhodné si rozdělit do jednotlivých dní v týdnu a zaznamenat například do kalendáře či diáře.

12) Rozvíjejte vděčnost za věci

Pravidelná praxe rozvíjení vděčnosti za věci a lidi, stejně jako uvědomování si pozitivních věcí kolem nás, mohou zásadně zlepšit naší duševní pohodu. To nám umožňuje ocenit to, na čem v životě opravdu záleží, a naopak udělat krok zpět před „sebebičováním“, kterým se zpravidla trýzníme. Stačí si jen uvědomit a ocenit to, co tu je. A na tom není žádná věda, může to dělat naprosto každý.

13) Buďte více asertivní a naučte se říkat NE

Asertivní jednání člověku umožňuje, aby vyjádřil jasně své potřeby a žádal od ostatních, aby tyto vzali na vědomí. Součástí asertivity je naslouchat ostatním a nechat prostor jejich potřebám. Asertivní jednání by tedy mělo vést ke spokojenosti obou zúčastněných stran. Asertivita pomáhá snižovat strach z různých společenských situací, emocionálních a sociálních vztahů. Pomáhá rozvíjet pocit sebejistoty a posílit smysluplnost a pochopitelnost světa pro člověka. Stejně tak naučit se říkat „NE“ na nadrámcové nebo nedůležité požadavky pomůže snížit úroveň stresu a může také pomoci rozvíjet sebevědomí.

14) Nezapomínejte na odpočinek, pokud se necítíte dobře nebo jste nemocní

Pokud se necítíte dobře a nemáte sílu, potřebujete se nejprve zregenerovat. Alespoň krátké období odpočinku umožní tělu rychleji se zotavit. Pokud jste nemocní, a přesto chodíte do práce nebo tělu nejste zvyklí dopřávat odpočinek, vězte, že Vám to tělo může v budoucnu ve zlém vrátit zpátky.

15) Užívejte si života, jak jen to jde 

Jak prosté, ale zároveň, jak složité! Věřím však, že prostřednictvím předchozích tipů bude pro vás schopnost užívat si života daleko lépe přístupná a proveditelná.

Často kladené otázky

Jak mohu snížit stres ve svém životě?

Existuje několik strategií, jak se zbavit stresu a najít klid. Patří sem například meditace, relaxace, cvičení, správná strava či dostatek spánku.

Jak poznám příznaky dlouhodobého stresu?

Dlouhodobý stres může mít různé projevy, jako například problémy se spánkem, únava, podrážděnost či bolesti hlavy a svalů.

Jaké jsou hormony související se stresem?

Jedním z klíčových hormonů je kortizol, který se uvolňuje v reakci na stresové situace a může mít dlouhodobě negativní dopad na naše zdraví.

Jak pomáhají adaptogeny na stres?

Adaptogeny jsou látky, které pomáhají tělu lépe zvládat stresové situace a mohou tak přispět k celkovému zlepšení pohody.

Jak mohu bojovat s příznaky úzkosti spojenými se stresem?

Kromě relaxačních technik, jako je meditace nebo jóga, mohou pomoci i dechové cviky a aktivní pohyb, který uvolňuje endorfiny.

Jak může stres ovlivnit moje fyzické zdraví?

Dlouhodobý stres může vést k různým fyzickým projevům, jako jsou bolesti hlavy, zažívací potíže či oslabená imunita.

Jakým způsobem může sebedůvěra pomoci v boji se stresem?

Důvěra ve vlastní schopnosti zvládat stresové situace může zlepšit emoční stabilitu a snížit negativní dopady stresu na psychické zdraví.

Stres

Jak se zbavit nervozity?

Mgr. Michal KaczorMgr. Michal Kaczor9. 3. 2023
Stres

Zvládání stresu aneb kam s ním?

Mgr. Michal KaczorMgr. Michal Kaczor4. 4. 2024