Jistě si kladete otázku, zda existují nějaká jednoduchá pravidla, kterými bychom byli schopni udržovat dobré psychické, a zároveň tělesné zdraví? Odpověď zní: určitě ano. Asi každý z nás si někdy klade otázku, jak být v životě více šťastný, a jak naopak eliminovat stres. V následujícím textu Vám vysvětlím základní principy, prostřednictvím kterých můžete dát psychice i tělu alespoň jakési nutné minimum, které potřebuje každý člověk k podpoře jeho zdravého a kvalitního života. Hned na začátku se sluší připomenout, že tělo i mysl jsou vzájemně propojené složky, tedy navzájem na sebe působí a zákonitě se ovlivňují (viz psychosomatika). Uveďme si příklad: Když prožíváme dlouhodobý stres v práci, „přeplněná a těžká hlava” může mít přímý vliv na náš spánek. Hůře se nám usíná a je snížena spánková kvalita. Čím déle stres trvá, zpravidla tím více je tělo oslabené, respektive náchylné vůči různým nemocem. To zejména v důsledku oslabené imunity a snížené obranyschopnosti organismu. Tak si nakonec vysloužíme přinejmenším nějakou rýmu s kašlem. V horším případě chřipku, angínu či jiné nezvané zdravotní nešvary.
Stres tedy sám o sobě může významně přispívat rozvoji různých nemocí. Dlouhodobě kumulovaný čili chronický stres může dokonce „rozházet“ naše mentální a tělesné zdraví. Umění pečovat o duševní zdraví a prostřednictvím této péče zvládat stres je tedy pomyslným „základním kamenem“ zdraví celkového. Nyní již přicházejí na řadu jednotlivé principy duševní hygieny, tedy pravidla péče o duševní zdraví.
1) Spánek & odpočinek. Primární úlohou spánku je celkově regenerovat náš organismus. Hluboký a zdravý spánek je naprostým základem toho, aby se nám obnovovala duševní a tělesná energie. Pokud člověk dobře spí, může po probuzení pociťovat uvolněnost, vnitřní harmonii a spokojenost. Pokud máte problémy se spánkem, spíše než na všemožné léky se zaměřte na to, abyste šli do postele maximálně relaxovaní. Existují různá relaxační cvičení, jejichž pravidelným nácvikem spolehlivě zlepšíte schopnost usnout. Vaše ložnice by sama o sobě měla být místem, které pro Vás představuje klid a vyzývá Vás k relaxaci. Její prostředí byste si tedy měli s ohledem na toto co nejvíce přizpůsobit. Myslete také na to, že provozování jakékoli psychicky nebo fyzicky náročné aktivity několik hodin před spaním, je jedním z největších škůdců Vašeho spánku. Podobnými narušiteli spánku mohou být taktéž alkohol a kofein. Pokud tedy víte, že po nich špatně spíte, vyhněte se jim před spánkem. Mozek i tělo potřebují být před spánkem v dostatečném klidu, abyste mohli nerušeně usnout. K tomu může pomoci také teplá koupel s pěnou, nenáročné čtení apod. A nakonec, každý den byste měli chodit do postele v přibližně stejnou dobu a udělat si z toho určitý rituál. Tělo a mysl si toto lépe zafixují a půjdou Vám díky této rutině vstříc, když budete chtít usnout.
2) Strava. V posledních desetiletích došlo vlivem globalizace k zásadním změnám v tom, jak se stravujeme. Lidé po celém světě stále častěji konzumují potraviny, které ke konzumaci ve velké míře nejsou vhodné, a neprospívají tak ani zdraví. Obsahují zpravidla vysoký obsah cukrů, ale i tuků. V důsledku tohoto vzniká v naší populaci určitá epidemie obezity. A nejen to. Můžeme mluvit také o určité přílivové vlně různých dalších civilizačních onemocnění, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Ať to zní jakkoli děsivě, nezdravá strava se pro člověka může stát doslova předčasným zabijákem. V konečném důsledku tedy už nejsou hlavní hrozbou infekční onemocnění typu HIV, malárie a další, jako tomu bylo dříve. Místo po nich v zásadě převzala problematika nezdravého stravování. Doktor Nešpor shrnuje pravidla zdravého stravování do těchto bodů: důkladně snídat; vyhýbat se hněvu, divoké radosti a dalším rizikovým emocím, které zhoršují sebeovládání ve vztahu k jídlu; nejíst těsně před spaním, neboť spánek a strava jsou ve vzájemném konfliktu; výrazně omezit cukr a přeslazená jídla; přijímat dostatek vlákniny; omezit smažená jídla a přepálené tuky; vyhradit si dostatek času na stravování; nezapomínat na pravidelnost ve stravování.
3) Pohyb & cvičení. Nalijme si čistého vína. V dnešní moderní a přetechnizované době se moc často nehýbeme. Samozřejmě, jak kdo. Nicméně, obecným znakem současné doby je to, že stále více ubývá příležitostí k pohybu, který je však pro člověka a jeho zdraví dosti zásadní. Snažíme se tedy tyto nedostatky kompenzovat alespoň chozením do fitka, cvičením, sportováním apod. Ovšem, počet lidí, kteří toto ve svém životě provozují je velmi nízký. Důvody jsou různé. Třeba nedostatek času, nákladů, fyzické kondice nebo dovedností. Existují však různé druhy cvičení, ať už se jedná o běh, chůzi, jógu, Tai-Chi a mnohé jiné. Všechny tyto fungují v zásadě dobře. Hlavní tah je v konečném důsledku na nás. Měli bychom si vybrat to, co nás naplňuje, na co si dovedeme a chceme najít čas, co odpovídá naším finančním možnostem, a nakonec i schopnostem. Dodržení obecného minimálního doporučení, tedy zhruba 150 minut mírné až intenzivní fyzické aktivity týdně, by se mohlo stát dobrým startem pro všechny jedince, kteří mají silně stresující život. Pokud této minimální doporučené hranice dosáhnou, mohou se pokusit atakovat hranici 300 minut fyzické aktivity ve vyšší intenzitě. A pamatujte na to, že i když nejste „sportovní typ” nebo nejste schopni provozovat náročnější cvičení, vždy lze provozovat aktivity lehčího charakteru. Např. procházky nebo jízdou na kole do práce, používání schodů, namísto výtahů, „stojící“ přestávky při dlouhodobém sezení a podobně. Zkrátka, vždy je možné se stávajícím nezdravým životním stylem něco udělat a zlepšit ho!
4) Správné dýchání. Se správným, tedy klidným a hlubokým dýcháním je to podobné, jako s nabíjením baterie. Podílí se totiž velkou měrou na doplňování duševní i tělesné energie. Organismus je díky němu mnohem vyváženější, klidnější a energičtější, jelikož tento způsob dýchání ovlivňuje všechny tělesné funkce. Je rovněž důležité si uvědomit, že dýchání a jeho stav může sloužit jako signál našemu mozku, že se aktuálně nenacházíme v žádném ohrožení, a není tedy nutné „panikařit“. Zpomalením dýchání nebo úmyslným uvolňováním svalů tak můžeme nežádoucí stresovou reakci účinně zastavovat. Vyzkoušejte si nácvik dýchání rovnou nyní! Nejprve zajistěte, abyste byli v takové pozici, ve které se cítíte pohodlně. Můžete si lehnout nebo se posadit někam do klidného místa a položit ruce na hruď a na břicho. Dále vydechněte zcela přes Vaše ústa. Pokračujte tím, že se nadechnete skrze Váš nos a zaměříte se na dýchání do žaludku/břicha, spíše než do hrudníku. Můžete si všimnout toho, že se Vaše ruka na břiše zvedá – a to daleko více než ta na hrudníku. Stejně tak jde rychleji dolů. Nezoufejte, pokud se Vám to na první pokus nepovede úplně dobře – dělejte to zkrátka tak, jak nejlépe umíte. Dále se zaměřujte na hluboké dýchání z nosu, přímo do břicha. Dýchejte, dokud vaše břicho nebude zcela plné. Potom zadržte dech na několik sekund. Poté vydechujte ústy pomalu – to by mělo trvat asi dvakrát tak dlouho jako vdechování. Někomu může pomoci, když vydechuje se rty podobně, jako kdyby sfoukával svíčku na dortu. Pokračujte v tomto duchu dále, nadechujte se nosem, přímo do břicha, zadržte na několik sekund dech a pomalu vydechujte ústy. To proveďte čtyřikrát až desetkrát. Můžete takto pokračovat, dokud Vám to bude připadat příjemné, respektive až se budete cítit více uvolnění.
